Přední Kopanina nám vyfoukla tři body

Zima, ledový vichr a špatný stav trávníku. Tím nás přivítala Přední Kopanina u příležitosti čtrnáctého kola přeboru. Po celý zápas jsme měli ze hry více my, často jsme drželi balón, se kterým jsme většinu zápasu hráli na polovině soupeře. Efektivnější však byla Kopanina, která dokázala do poločasu otočit zápas a následně v druhé půlce své vítězství potvrdit. Zápas nakonec skončil 3:1.

Jednu jedinou porážku zažila v letošní sezóně na domácím hřišti Přední Kopanina. Na konci září prohrála s Čafkou 0:1. Tuto statistiku se pokusili v sobotu odpoledne změnit náš tým, který zase venku zatím neprohrál. Přes tuto statistiku, slibující zajímavé utkání, byla divácká návštěva nízká, na tribuně jich bylo pouze 34. Mohlo za to především počasí, díky své poloze poblíž letiště byl totiž po celé Praze foukající ledový vítr na Kopanině znát dvojnásob. I přes tyto povětrnostní podmínky začal zápas v rychlém tempu, aktivnější jsme byli my. Již ve třetí minutě pálil těsně vedle pravé tyče Trávník. Ten dostal šanci otevřít skóre i o čtyři minuty později, když dostal do vápna přesnou přihrávku z pravé strany, jeho střelu však obrana zblokovala. Akci založil poslední dobou ve výborné formě hrající Novák, ze kterého se stal náš podzimní tahoun. To dokazuje i fakt, že byl v posledních několika utkáních zvolen nejlepším hráčem.

Domácí se k prvnímu ohrožení brány dostali až ve dvanácté minutě, když zahrávali přímý volný kop necelý metr od vápna hostů. Tvrdá rána Bláhy však zdí neprošla. A tak přišla šestnáctá minuta a první gól utkání. Do vedení nás poslal Camara, který si ve vápně vyskočil na centr Pechače a hlavou uklidil míč do sítě. Hlavou padl i gól domácích, kteří z rohu o deset minut později vyrovnali. Trefil se Čihák. I přes to, že jsme dál měli převahu na míči my, byli to domácí, kdo šel před koncem prvního poločasu do vedení. Ve 36. minutě obral Průša na naší půlce o míč Pechače a přes pravou stranu se dostal až do vápna. Tam poslal balón pod sebe před bránu, kde do prázdné zvýšil na 2:1 Kozlík.

I ve druhém poločase hráli více s míčem naši hráči. Bylo však vidět, že naše technická hra založená na větším počtu přihrávek na zdejším terénu nefunguje. A když už jsme se přeci jen vykombinovali až do vápna, selhali jsme v koncovce. To na straně domácích žádné problémy se zakončováním akcí nebyly. V 78. minutě nejprve trefil hlavou břevno Kozlík, o dvě minuty později se již ale domácí radovali ze třetí branky. Radost byla o to větší, že autorem gólu byl nejlepší střelec Kopaniny Urban. Toho na podzim trápí zranění, kvůli nimž musel několik zápasů vynechat. Akcí, při níž si na pravé straně obehrál Pechače a střelou z rohu vápna přesně k levé tyči stanovil konečný výsledek na 3:1, si domácí kanonýr připsal již desátou letošní branku.

 

Přední Kopanina – Braník 3:1 (2:1)
Branky: 27. Čihák, 36. Kozlík, 79. Urban – 16. Camara. ŽK: 25. Kolář, 50. Buzek, 58. Huleš, 86. Sýkora, 89. Urban – 53. Camara, 85. Vybíral, 93. Kodytek.
Rozhodčí: Hradil – Toman, Jeřábek, Buřil. Diváků: 34.

Přední Kopanina: Švarc – Huleš (64. Levý), Bláha, Čihák, Sýkora – Kolář (88. Tarbaj), Melničuk (74. Urban) – Buzek, Průša (Pliska), Flaks – Kozlík (84. Vácha). Trenér: Daniel Vott.

Braník: Kudláček – Pechač, Vybíral, Mráz, Kodytek – Pekárek (84. Louč), Pechar, Camara, Novák (73. Vasylšuk) – Neveršil (84. Habětín), Trávník. Trenér: Marek Bukovský.

Hlasy trenérů
Daniel Vott (Přední Kopanina): „Hrálo se na těžkém terénu, v ledovém větru. Vstup do utkání se nám nepovedl, Braník nás přehrával, dokázal využít naší chybu a otevřel skóre. Naštěstí se nám podařilo brzy srovnat, což nás dostalo zpět do hry. Od toho gólu jsme si za tím štěstím šli, myslím, že jsme byli dravější. Byli jsme připraveni na kombinační hru Braníka, které se ale na dnešním špatném povrchu nedařilo.“
Marek Bukovský (Braník): „Zápas se mi nehodnotí snadno, byli jsme od začátku lepší mužstvo, ale domácí hráli disciplinovaně, hráli jednoduchý fotbal, potrestali naše chyby a dali nám lekci z produktivity.“

Nejlepší hráč Kopaniny: Jiří Švarc.
Nejlepší hráč Braníku: Mohamed Camara.

Tomáš Vaňásek