neděle 12.6.2016 ve 13:15 tráva
V předposledním utkání soutěže šlo oběma týmům stále o medajlové příčky. Domácí mohli při výhře slavit titul Přeborníka Prahy, náš tým měl jistý bronz, ale za určitých okolností jsme mohli ještě pokukovat po stříbře. K utkání s lídrem tabulky jsme odjížděli s vědomím, že nás čeká těžké utkání s fyzicky vyspělým soupeřem, místy převyšujícím naše hráče nejméně o hlavu a některé i víc. Tomu jsme přizpůsobili svou hru a snažili se držet míč na zemi s využíváním kratších přihrávek, protože tudy mohla vést cesta k úspěchu. Dále jsme se chtěli vyvarovat zbytečných standardních situací, protože bránit o tolik vyšší hráče bylo samozřejmě těžké. To první se nám po většinu utkání dařilo, nicméně selhali jsme v koncovce a dokázali se prosadit jen jednou, přesto, že jsme v utkání měli 17 střeleckých pokusů. To druhé se nám také celkem dařilo, domácím jsme dovolili jen dva rohové kopy a ani těch trestňáků nebylo moc. Přesto jsme dnes dvakrát po těchto situacích dostali hlavou gól. Oba góly však byly zbytečné, myslím, že se to dalo bránit, ale vím, že to kluci měli těžké. Oba týmy také v utkání nastřelili jednou brankovou konstrukci – již v páté minutě to byl na naší straně Manzy, který situaci řešil dobře, ale křižná střela však bohužel trefila vnitřní tyčku. Domácím se podařilo ve druhé půli trefit břevno, jít střela o kousek níž, bylo by to také pro našeho brankáře nechytatelné. Velmi slušná divácká návštěva dnes viděla nadprůměrný zápas , a to zásluhou obou týmů, šance na obou stranách ( naše dvě stoprocentní neproměnil opět Manzy, který v podobných situacích dvakrát po kličce na brankáře nedokázal levačkou poslat míč do prázdné branky a vystřelil vedle ). Domácí také svou stoprocentní šanci zahodili, když jejich hráč v náběhu do našeho vápna hlavičkoval do země s takovou razancí, že míč po odrazu od země branku přeletěl…Utkání bylo otevřené až do konce, který byl nakonec šťastnější pro domácí tým. Minutu před koncem jsme rozehrávali před naším vápnem, v rámci snahy o vyrovnání jsme se snažili rozehrát co nejrychleji a o míč před polovinou hřiště přišli. Odebrání míče Vodovi nebylo posouzeno jako faul, rozehrávku do naší otevřené obrany zvládli domácí přesně a po přihrávce před prázdnou branku inkasujeme potřetí. Po rozehrávce jsme se ještě dostali do možností ke vstřelení gólu, ale nedali jsme. Z výhry v utkání a v celé soutěži se tedy mohl radovat domácí tým. Z mého hlediska bych chtěl ocenit slušnou hru obou týmů s minimem faulů, všichni chtěli hrát fotbal a podle toho utkání také vypadalo. Jsem rád, že jsme v utkání herně obstáli a že si kluci dokázali v některých těžkých situacích poradit. Přes prohru musím všechny své hráče pochválit, nechali na hřišti všechno. A že jsme některé šance neproměnili? Příště se to třeba povede. Vždyť jsme hned po domácích druhým nejvíce skórujícím týmem v soutěži.
SK Střešovice 1911 – ABC Braník 3:1 (1:1)
Góly a asistence: 7´ Richter – 0:1 p.k., 30´ soupeř – 1:1, 42´ soupeř – 2:1, 79´ soupeř – 3:1.
střely na branku 6:10, mimo branku 4:7, rohy 2:7. ŽK 1:2 ( domácí tým: Lega – nesp.chování —- ABC: Vilkner ( faul ), Mykulets ( nesp. chování – zakopnutý míč )).
Sestava: Kubata – Vilkner, Řemenář, Mykulets, Němec – Vodička, Plánička, Richter, Kovalchuk – Jozič, Manzac
střídali: Paleček, Zhidkov, Šťastný, Špelda