Týden s týmem – Ženy

Týden s týmem ženy – část třetí

Slovo trenéra Radima Štvrtni – První přípravné utkání

Dnes ženy odehrály první přípravné utkání v rámci zimní přípravy.

Soupeřem nám byla Dukla Praha juniorky hrající první dorosteneckou ligu. Během prvního poločasu bylo vidět, že je Dukla více rozehraná, měla častěji míč na svých kopačkách, ale vypracovala si jen jednu velkou šanci, kterou jí na brankové čáře překazila Verča Juráková. Naše hra však byla směrem dozadu velice solidní. Dobře se zapojily i nové hráčky a holky nepouštěly Duklu do žádných větších příležitostí.

V druhém poločase se naše hra ještě zlepšila. Byly jsme to my, kdo byl lepší a troufám si říct i silnější na balonu. Vzhledem k tomu, že jsme dvakrát vystřelili, dostali jsme se do dvoubrankového vedení.Dukla v závěru utkání snížila na 2:1, ale k vyrovnávajícímu gólu už holky Duklu nepustily.

I přesto, že nám chyběly některé hráčky základní sestavy , holky dokázaly s velmi kvalitním soupeřem odehrát slušné zápas. Utkání splnilo očekávání zimní přípravy.

Branky: Péťa Průchová a Lucka Jedličková

Asistence : Radim Štvrtňa – vzhledem k tomu, že jsem je o poločase nabádal, aby střílely, je asistence moje :-)

Sestava: Heďa Vacíková, Verča Juráková,Natalie Svitáková, Ivana Červenková, Lucka Jedličková, Péťa Průchová,Kája Přibylová, Markéta Wolfová, Kateřina Fišerová ,Lucka Štvrtňová ,Petra Fořtová

střídaly: Květa Kučerová,Wendy Šimůnková, Káťa Rozehnalová

Týden s týmem ženy – část druhá

Rozhovor s kapitánkou týmu Veronikou Jurákovou a hrající vedoucí a členkou vedení Ivanou Červenkovou.

Ahoj, ve svém týmu patříte k základním stavebním pilířům. Jak dlouho v týmu působíte a jak byste jedna druhou hráčsky popsaly?
Ivana: Ahoj. Za základní pilíř se tedy nepokládám, ale zní to moc hezky. Mé působení v týmu je od samého zrodu týmu žen na Braníčku, tedy od roku 2010. Tento tým vznikl hlavně díky Marky (Markéta Wolfová), která oslovila tehdejší vedení Braníku, zda by měli zájem o založení ženského týmu. V tu dobu jsme hrály za jiný pražský tým, který se rozpadl a my neměly kde hrát.Braník nám vyšel vstříc a my založily tým, ve kterém si myslím, že se všechny cítíme dobře. Verču popsat hráčsky je těžké, jsem zaujatá, protože je na hřišti ve všem lepší než já, takže co o ní říct hezkého, že? :) Teď vážně. Verča je pro celý tým obrovskou oporou. Přestoupila k nám z prvoligového Liberce a má nám všem co předávat. Na hřišti má přehled, umí předvídat, mluví na nás, technicky je šikovná a ještě hlavičkářka, co víc si přát? Tréninky a přípravy odpracuje, tak jak by se mělo a dokáže motivovat k lepším výsledkům nás všechny – trochu tedy nakažlivá.

Veronika: Ahoj, v týmu působím teprve půl roku, kam jsem přišla z Liberce, takže se ještě pořád rozkoukávám :) Iff? Je z nás dvou stoperů ten útočnější, občas si ji musím hlídat, aby mi neutíkala dopředu, ale jinak si myslím, že jsme si na sebe zvykly a hraje se nám spolu dobře.

Co na sebe fanouškům prozradíte?

Ivana: Tuhle otázku mám moc ráda :) Jsem tedy milá, citlivá, velice společenská a ještě k tomu výborná hospodyňka! Tel: 602 ….. :) Něco na Verču – 70 – 60 – 70 :)

Veronika: Pocházím z Brna, kde jsem začínala s fotbalem, poté postupně hrála za Slovácko, Slávii, Bohemku a Liberec. Na staré kolena přišel Braník a nebylo nad čím uvažovat.

Jak byste popsaly rozdíl mezi divizí a ČFL a co říkáte na naše postavení v tabulce?

Ivana: Myslím, že v této ize už jsme měly hrát dávno. Vždy nám postup utekl o kousek a asi hrát divizi mimo Prahu, tak je postup snadnější. V ČFLŽ působíme prvním rokem. Velký boj vedeme s týmy, které postoupily s námi – Bohemians 1906 a Zlíchov, ale řekla bych, že v této lize nás může potrápit asi každý. Celkově je hra rychlejší, techničtější a asi se na to dá i více koukat z pohledu diváka.

Veronika: Rozdíl popsat nemůžu, jelikož jsem divizi nikdy nehrála, ale mezi první a třetí ligou rozdíl je. Postavení je super, ale mohlo být ještě lepší, takže doufám, že se s tím popereme a soutěž vyhrajeme.

Vnímáte zvýšený zájem veřejnosti o fotbal žen a dívek?

Ivana: No v našem případě úplně ne. Tím myslím Branické ženy, tam to spíše záleží na tom, kolik máte partnerů a dětí. Čím více – tím více fanoušků.V případě branických dívek zájem určitě roste, už jen proto, že letos vznikly a asi i proto, že to jsou velké (malé) bojovnice a je moc hezké koukat na jejich postupné zlepšování.

Veronika: Určitě se zájem zvyšuje, když jsem začínala nebylo, aby týmy v nižších soutěžích měly mládež a nějaké podmínky, takže určitě nahoru jde, jen oproti světu je to pořád bohužel málo.

Co pro Vás fotbal znamená a jak vidíte do budoucna svoji kariéru?

Ivana: Fotbal pro mě znamená hodně, nechci říct že všechno. Mám skvělou rodinu a práci, která mě baví a hned po ní mám fotbal. Kdyby mi bylo 15 lety popřemýšlím o fotbalové kariéře. Teď bych byla ráda za postup do II. ligy. Tak tu kariéru vidím spíše týmovou než individuální.

Veronika: Znamená pro mě pořád hodně, ale už spíše jako zábava a odreagování. Za těch 18 let kariéry mi hodně dal ale i vzal, zahrála jsem si za reprezentaci, ligové týmy, poznala spoustu lidí ale bohužel přišlo i dost zranění, tak bylo na čase zvolnit. V současné době už se chci fotbalem spíše bavit a mít ho jako zpestření.

Jak byste popsaly Váš tým? Kdo je největší srdcařka, tvrďáčka a kdo největší hračička?

Ivana: Tým, to je tedy 18 ženských – každá svůj názor a svou pravdu :) Když držíme při sobě a pomáháme si, dokážeme hrát s každým. Srdcař…nooo, to je těžká otázka protože v to doufám u každé a kdybych jmenovala, tak bych tím někoho mohla zklamat. Všechny jsme největší srdcařky, jen asi každá v jiný zápas.Tvrďák je asi pro mě Peťa Průchová, Lucka Flórková a Marťa Folprechtová – ty prostě neodstrčíš. Hračička omylem je asi kombinace já a Bulgy (Tereza Kalašová) a hračička v umění je Mimi (Lucka Štvrtňová) a Marky (Markéta Wolfová).

Veronika: Jelikož jsem v týmu jen chvílí, tak úplně nevím. Hračičky jsme asi všechny, kolikrát vymyslíme nemožné, ale nejlépe je na tom asi Mimi, tvrďák bych řekla Flory a srdcařky jsme snad všechny, bez toho bychom nevyhrávaly.

S jakým cílem vstoupíte do jarní části soutěže?

Ivana: Určitě postoupit a hrát tak, aby nás to těšilo.

Veronika: Já myslím, že cíl je jednoznačný, vyhrát všechny utkání, aby se nám vyhýbaly zranění a bojovaly jsme o postup…ta oslava by nemusela být špatná :)

Chtěli byste něco vzkázat fanouškům?

Ivana: Děkujeme…rády bychom Vám dělaly radost.

Veronika: Ať začnou chodit, protože je na co se dívat! :)

Týden s týmem – Ženy – část první:

slovo trenéra a fotogalerie z tréninku

Po zasloužené přestávce vyplněné klidnými Vánočními svátky, kdy holky odpočívaly, jedly, pily, hodovaly se od 9.1. opět scházíme abychom dokázali svá těla dostat do předvánoční formy. Čerpat z kvalitní přípravy je potřeba nejen v jarní části, ale vzhledem ke krátké letní přípravě i na podzim. Zimní příprava je vzhledem k její délce ideálním obdobím jak zlepšit svou fyzickou připravenost, koordinaci, rychlost a v neposlední řadě hlavně cit pro míč a prostorovou orientaci. A toto všechno bychom rádi za následující tři měsíce posunuli kupředu. Vzhledem k překvapivému vývoji podzimu (2. místo se ztrátou pouhých dvou bodů) bychom rádi navázali na skvělé výsledky a vytěžili z dané situace maximum. To však bude vyžadovat zodpovědný přístup, poctivou práci a kvalitní tréninky. Trénovat budeme 3x týdně s tím, že jeden trénink je dobrovolný. První třetina přípravy bude přeci jen více zaměřena na fyzickou, rychlostní, koordinační a vytrvalostní stránku, ale ve zbytku se budeme mnohem více zaměřovat na práci s míčem a kombinaci. Letos jsme nepřihlásili zimní ligu, ale zpestřením by měly být přípravné zápasy s mužstvy, které hrají vyšší soutěže (Dukla, Čáslav, Rakovník). Cílem by mělo být porovnání naší výkonnosti, přizpůsobení se vyššímu tempu a v neposlední řadě zabudování nových hráček do týmu.

Radim Štvrtňa