Do dnešního zápasů bylo nominováno 14 hráčů + trenér Petr Hejduk, který si toto řemeslo poprvé vyzkoušel i u chlapů. Konstelace byla příznivá. Starší dorost předehrával ve středu, mladší dorost hrál v sobotu. K úplné dokonalosti tak chybělo už jen, aby nebyl souběh s áčkem.
Upřímně říkám, že tento zápas jsme chtěli a mohli vyhrát. Proto pak bylo pro mě obrovským zklamáním, jak jsme k zápasu přistoupili a jak naše hra vypadala. Prvních 20 minut se nám nedařilo vůbec nic. Chtěli jsme soupeře od začátku vysoko napadat – vždyť několik ofenzivních a běhavých hráčů jsme k tomu měli – leč neúspěšně. Za to jsme si nedokázali na metr přihrát, všechno létalo vzduchem a naše obrana čelila jednomu útoku za druhým. Hlubokého bloku jsme si předchozí zápasy užili dost, a když jsme měli sestavu na to, abychom mohli hrát aktivně, tak se tak nedělo. Naštěstí jsme z hrozného úvodu dostali jen jednu branku. Od hráče hostí, který nám dělal potíže celý zápas.
Poté jsme se začali osmělovat, začalo se nám více dařit a byli jsme v kombinaci přesnější. Pár náznaků tam bylo, ale zůstalo jen u náznaků. Z rohu jsme pak inkasovali na přední tyči druhý gól a zdálo se, že to bude jen otázka času, kolik toho do nás nasypou. Těsně před přestávkou jsme si vybojovali zajímavou standardní situaci. K míči se postavil Krahulec, ale trefil jen stojící hráče ve zdi. V prostoru pro odražené míče se objevil Mykulets, míč si zpracoval a za hranicí velkého vápna levačkou zamířil přesně do šibenice. Rozhodčí ihned po gólu ukončil první poločas. Klasický gól do šatny, který přišel v ten nejvhodnější čas. 1:2
V šatně jsme si říkali, že nesmíme dostat třetí branku, která by byla zlomová. Do druhého poločasu jsme vstoupili dobře. V obrovské šanci se ocitl Kocur, když po krásném centru Nehasila hlavou z bezprostřední blízkosti trefil jen golmana. V další stoprocentní šanci šel sám na branku Buša, ale trefil jen tyč. To už ale soupeř vedl 3:1, kdy kapitán hostí krásnou šajtlí obstřelil Michuta. Bylo hotovo. Obrovská frustrace. K tomu se přidalo i zraněni Materky, kdy už jsme neměli na střídání. Posledních 20 minut jsme tak dohrávali v deseti. Dohrávali…spíše přečkávali a modlili se, ať už je konec. Několikrát jsem přemlouval rozhodčího i soupeře, aby pískl konec, respektive abychom uzavřeli pakt o neútočení. Do konce zápasu jsme ale ještě jeden gól dostali a odnášíme si porážku 1:4.
Když nejlepším hráčem zápasu je stoper, který ještě před rokem hrál za starší žáky, tak je něco špatně…
MUŽI B – ČZU 1:4 (1:2)
Braník B: Michut – Macho (46. Matera Jan), Krahulec, Mykulets, Konečný (K) – Richter (70. Presl) – Šebák, Silovský – Král (46. Kocur), Buša, Nehasil